iPhone 18 Pro očima fotografů: Variabilní clona mění pravidla hry

iPhone 18 Pro

Fotoaparát iPhonu 18 Pro prošel prvními velkými testy. Jak fotí variabilní clona, teleobjektiv a ultraširoký fotoaparát a co přináší manuální režim?

iPhone 18 Pro přináší jednu z největších změn fotoaparátu za poslední roky. Apple poprvé použil u hlavního objektivu skutečnou mechanickou variabilní clonu a zároveň výrazně rozšířil možnosti manuálního ovládání fotoaparátu. První velké fotografické testy už jsou venku a ukazují, že novinky nejsou pouze marketingovým lákadlem. Zároveň ale mají své limity.

Na první pohled přitom letošní změny nemusí působit nijak revolučně. iPhone 18 Pro má stále trojici 48Mpx fotoaparátů a ohniska se proti předchozí generaci zásadně nemění. Hlavní fotoaparát nabízí ekvivalent 24 mm, ultraširokoúhlý přibližně 13 mm a teleobjektiv 100 mm, tedy čtyřnásobné optické přiblížení.

Právě hlavní fotoaparát je ale letos výrazně zajímavější.

Poprvé můžete na iPhonu skutečně měnit clonu

Dosavadní iPhony používaly objektivy s pevně danou clonou. Fotograf tak mohl ovlivňovat expozici prostřednictvím času závěrky, ISO nebo softwarové korekce expozice, fyzická světelnost objektivu ale zůstávala neměnná.

iPhone 18 Pro to mění.

Hlavní 48Mpx fotoaparát používá mechanickou šestilamelovou clonu, kterou lze v aplikaci Fotoaparát nastavit na čtyři hodnoty:

  • f/1,48
  • f/1,8
  • f/2,8
  • f/4

Nejde tedy o softwarovou simulaci. Uvnitř miniaturního objektivu se skutečně pohybují lamely podobně jako u klasického fotografického objektivu.

Největší novinkou přitom paradoxně nemusí být možnost clonu zavřít, ale její nový maximální otvor. Předchozí iPhone 17 Pro používal u hlavního fotoaparátu pevnou clonu f/1,78. Nové f/1,48 znamená přibližně půl expozičního stupně navíc.

Objektiv tak dokáže na snímač dostat zhruba o polovinu více světla.

A právě to je důležité při fotografování večer, v interiéru nebo obecně při nedostatku světla. Fotoaparát může použít kratší expoziční čas nebo nižší ISO a výsledkem může být méně šumu a ostřejší fotografie pohybujících se objektů.

Samotný snímač totiž není výrazně větší. Stále jde přibližně o typ 1/1,28” s rozlišením 48 Mpx. Zlepšení schopnosti zachytit světlo tedy přichází především díky objektivu.

Nečekejte ale rozostření jako ze zrcadlovky

Při slovním spojení „variabilní clona“ může zkušenější fotograf okamžitě pomyslet na kontrolu hloubky ostrosti.

Tady je potřeba očekávání trochu mírnit.

Snímač hlavního fotoaparátu iPhonu je proti APS-C nebo full-frame fotoaparátům stále velmi malý. Clona f/1,48 proto neposkytuje stejnou hloubku ostrosti jako f/1,4 na klasickém fotoaparátu.

Po přepočtu hloubky ostrosti na full-frame systém odpovídá rozsah přibližně hodnotám f/5 až f/14.

Rozdíl mezi jednotlivými nastaveními tedy vidět lze, ale nečekejte dramatické oddělení fotografovaného člověka od pozadí, jaké vytvoří například full-frame fotoaparát s objektivem 50 mm f/1,4.

Pro výrazné rozostření pozadí bude iPhone nadále ve velké míře spoléhat na Portrétní režim a výpočetní fotografii.

Variabilní clona má nicméně jiné praktické výhody.

Nejostřejší nemusí být f/1,48

PetaPixel během testování pořídil přibližně tisíc fotografií a zjistil zajímavou věc. Nové f/1,48 sice zachytí nejvíce světla, objektiv ale při plně otevřené cloně nepodává maximální optickou ostrost.

To je ostatně stejné jako u klasických objektivů.

Ve středu obrazu zůstává výsledek velmi dobrý, směrem k okrajům ale ostrost při f/1,48 klesá. Přiclonění situaci zlepšuje.

Podle jejich testování vychází pořadí ostrosti přibližně takto:

f/2,8 → f/1,8 → f/4 → f/1,48

Clona f/2,8 tedy představuje jakýsi optický „sweet spot“ hlavního objektivu.

U f/4 už se začíná projevovat difrakce. Kvůli velmi malým rozměrům objektivu a snímače nastupuje u smartphonu mnohem dříve než u velkých fotoaparátů.

V praxi z toho vychází poměrně jednoduché doporučení. Za špatného světla dává smysl otevřít objektiv na f/1,48. Za běžného denního světla může být f/1,8 nebo f/2,8 lepší volbou, pokud vám jde především o maximální ostrost.

Rozdíly ovšem nejsou dramatické. Některé testy při běžném fotografování za denního světla zjistily mezi jednotlivými clonami jen velmi malé rozdíly.

Apple může clonu řídit automaticky

Nemusíte přitom hodnotu clony vybírat před každou fotografií.

V automatickém režimu může její nastavení řídit samotný iPhone podle fotografované scény. Fotograf tak může celý systém jednoduše ignorovat a nechat rozhodování na výpočetní fotografii Applu.

To je důležité, protože variabilní clona není určena pouze zkušeným fotografům. Apple může například za špatného světla objektiv otevřít, zatímco za dobrých světelných podmínek jej přiclonit kvůli lepší optické kvalitě nebo větší hloubce ostrosti.

Pro běžného uživatele se tedy celý mechanismus může odehrávat zcela automaticky.

iPhone konečně dostává skutečné manuální ovládání

Možná ještě důležitější novinkou než samotná clona jsou nové profesionální ovládací prvky přímo v aplikaci Fotoaparát.

Apple dlouhé roky stavěl fotografování iPhonem na opačné filozofii. Uživatel zmáčkl spoušť a telefon se postaral o všechno ostatní.

Pokud jste chtěli skutečně manuálně ovládat fotoaparát, bylo nutné sáhnout po aplikacích třetích stran.

iPhone 18 Pro přináší mnohem větší kontrolu přímo do systémové aplikace.

Fotograf může pracovat například s:

  • clonou,
  • časem závěrky,
  • vyvážením bílé,
  • manuálním ostřením,
  • histogramem.

Z iPhonu se tak z pohledu ovládání stává mnohem více klasický fotoaparát.

Má to ale jeden velmi zajímavý háček.

Manuální čas může zhoršit kvalitu fotografie

Moderní iPhone totiž ve skutečnosti obvykle nepořizuje jedinou fotografii.

Po stisknutí spouště zachytí několik snímků s různou expozicí a následně je pomocí výpočetní fotografie spojí. Tím dokáže zvýšit dynamický rozsah, snížit množství šumu a vytáhnout detaily ze světel i stínů.

Právě na této technologii stojí velká část fotografických schopností moderních smartphonů.

Testy DPReview ale ukázaly zajímavou vlastnost nového manuálního režimu. Pokud fotograf ručně nastaví čas závěrky, iPhone podle všeho přestane několik expozic skládat a pořídí pouze jeden snímek.

To může být velký rozdíl především za špatného světla.

Fotografie pořízená manuálně může mít více šumu a méně detailů ve stínech než snímek vytvořený automatikou.

Manuální ovládání tedy automaticky neznamená vyšší obrazovou kvalitu.

Je to spíš kreativní nástroj.

Pokud například chcete dlouhým časem rozmazat pohyb vody, automobilů nebo lidí, manuální závěrka vám umožní vytvořit fotografii, kterou by automatický režim nepořídil.

Pokud ale pouze chcete technicky nejlepší fotografii večerní scény, může být lepší nechat čas závěrky na iPhonu.

Zajímavé je, že ruční nastavení clony tento problém nezpůsobuje. Pokud nastavíte například f/2,8, ale čas necháte na automatice, výpočetní skládání více snímků zůstává aktivní.

Šest lamel přináší další fotografickou hračku

Mechanická clona má ještě jeden zajímavý efekt.

Při fotografování výrazných bodových zdrojů světla dokáže vytvářet skutečné paprsky kolem světel – efekt známý z klasických objektivů jako sunstar.

Nejde tedy o softwarový filtr.

Zajímavě mohou vypadat například pouliční lampy, odlesky slunce nebo světelné řetězy při večerní fotografii.

PetaPixel upozorňuje, že velmi pěkného výsledku lze dosáhnout už kolem f/1,8. Při dalším přiclonění se charakter paprsků mění.

Je to drobnost, ale právě podobné vlastnosti posouvají fotografování iPhonem trochu blíže práci s klasickým objektivem.

Starý problém s odlesky úplně nezmizel

Variabilní clona bohužel neřeší jeden z dlouhodobých problémů fotoaparátů iPhonu – výrazné odlesky a ghosting při fotografování proti silnému zdroji světla.

Typickým příkladem jsou zelené nebo fialové skvrny vznikající při fotografování proti slunci nebo večer proti lampám.

Při přiclonění mohou být odlesky menší, úplně ale nemizí.

U fotografií s výraznými světelnými zdroji tak stále stojí za to kontrolovat náhled a případně lehce změnit úhel telefonu.

48 Mpx zůstává, standardem je ale 24 Mpx

Hlavní fotoaparát stále používá 48Mpx snímač, iPhone však standardně vytváří 24Mpx fotografie.

Apple kombinuje informace z různých způsobů čtení snímače a výpočetní fotografie, aby vytvořil snímek s vysokým množstvím detailů, ale rozumnou velikostí souboru.

Pokud chcete maximum, lze využít 48Mpx režim.

Ten dává smysl především za dobrého světla, kdy může snímač využít své plné rozlišení. Výhodou je také větší prostor pro následný ořez.

Pro běžné fotografování je ale 24 Mpx velmi dobrým kompromisem.

Pozor na 2× a 8× přiblížení

Apple nabízí také 2× a 8× režim a označuje je jako přiblížení v optické kvalitě.

Z fotografického hlediska je ale důležité vědět, co se skutečně děje.

Nejde o další objektivy.

Režim 2× používá výřez ze 48Mpx hlavního snímače a 8× funguje podobným způsobem s teleobjektivem. Výsledná fotografie proto využívá pouze část plochy snímače.

Za dobrého světla mohou výsledky vypadat velmi dobře. Z fyzikálního hlediska ale nemohou nabídnout stejnou kvalitu jako použití celé plochy snímače.

Pokud vám tedy jde o maximální kvalitu fotografie, nejlepší je držet se skutečných optických ohnisek – 0,5×, 1× a 4×.

Obzvlášť za špatného světla je nejbezpečnější volbou hlavní 1× fotoaparát.

Teleobjektiv je dobrý, ale revoluce se nekoná

Čtyřnásobný teleobjektiv má 48Mpx snímač a ekvivalentní ohnisko přibližně 100 mm.

Pro portrétní fotografii jde o velmi příjemné ohnisko a oproti dřívějším 5× teleobjektivům také zmenšuje velkou mezeru mezi hlavním fotoaparátem a teleobjektivem.

Hardware se ale proti iPhonu 17 Pro zásadně nezměnil.

Fotografie mají velmi dobré barvy a dynamický rozsah, při detailním zkoumání ale teleobjektiv nedosahuje úrovně hlavního fotoaparátu.

To je důležité především za špatného světla. Hlavní fotoaparát má výrazně větší snímač a světelnější objektiv, takže pokud můžete udělat několik kroků dopředu a použít 1× fotoaparát místo teleobjektivu, výsledná technická kvalita může být vyšší.

Ultraširokoúhlý fotoaparát začíná zaostávat

Nejméně změn se odehrálo u ultraširokoúhlého fotoaparátu.

Stále používá 48Mpx snímač typu přibližně 1/2,55” a objektiv s ekvivalentním ohniskem okolo 13 mm a světelností f/2,2.

PetaPixel jej dokonce označil za jednoznačně nejslabší fotoaparát celé sestavy.

Za dobrého světla odvádí velmi dobrou práci a jeho extrémně široké ohnisko je výborné pro architekturu, krajinu nebo fotografování ve stísněných prostorách.

Jakmile ale začne ubývat světlo, rozdíl proti hlavnímu fotoaparátu rychle narůstá.

Pro noční fotografování proto stále platí jednoduché pravidlo: pokud nepotřebujete extrémně široký záběr, použijte hlavní fotoaparát.

Velký význam má nová clona pro video

Zatímco při fotografování jsou výhody variabilní clony někdy poměrně subtilní, při natáčení videa začíná celý systém dávat ještě větší smysl.

Filmaři se snaží dodržovat takzvané 180stupňové pravidlo závěrky. Při natáčení rychlostí 24 snímků za sekundu se například používá čas přibližně 1/48 nebo 1/50 sekundy.

Díky tomu vypadá pohyb přirozeně.

Problém nastává venku za jasného dne. Při pevné světelnosti objektivu dopadá na snímač příliš mnoho světla a kameraman musí použít ND filtr.

Možnost zavřít clonu až na f/4 množství dopadajícího světla výrazně snižuje.

ND filtry tím ovšem úplně nezmizí.

Za jasného slunečného dne je f/4 stále příliš světelné, pokud chcete natáčet například 24 fps při 1/50 sekundy a zároveň zachovat nízké ISO. Podle DPReview může být stále potřeba přibližně čtyř- až pětistupňový ND filtr.

V zataženém počasí, ve stínu nebo v interiéru ale může variabilní clona použití ND filtru výrazně omezit.

Pro filmaře tak může být tato novinka paradoxně důležitější než pro fotografy.

Výborně funguje sledování objektu

První praktické testy chválí také vylepšený Focus Tracking.

iPhone dokáže při videu sledovat vybraný objekt a průběžně na něj ostřit. Zajímavé je chování v situaci, kdy sledovaný člověk nebo objekt krátce opustí záběr.

Fotoaparát nezačne okamžitě přeostřovat na pozadí, ale dokáže na návrat objektu počkat.

PetaPixel dokonce přirovnává chování systému k moderním bezzrcadlovkám.

To může být mimořádně praktické při natáčení dětí, zvířat, sportu nebo při práci s pohybujícím se člověkem.

ProRes RAW, Apple Log 2 a další profesionální funkce

Apple dále posouvá iPhone směrem k profesionální videoprodukci.

iPhone 18 Pro podporuje například ProRes RAW, Apple Log 2, Genlock nebo 4K Cinematic režim při 60 snímcích za sekundu.

Pro běžného uživatele jsou některé z těchto funkcí téměř bez významu.

Pro profesionální produkci ale mohou být zásadní.

Genlock například umožňuje synchronizovat několik kamer, což je důležité při vícekamerovém natáčení. ProRes RAW zase nabízí výrazně větší možnosti při následném zpracování obrazu.

iPhone se tak stále více profiluje nejen jako telefon schopný kvalitního videa, ale jako skutečná malá profesionální kamera.

Je iPhone 18 Pro skutečně výrazně lepší fotoaparát?

Záleží na tom, z jakého iPhonu přecházíte.

Pokud vlastníte iPhone 17 Pro, samotná obrazová kvalita fotografií se dramaticky neposunula. Ultraširokoúhlý a teleobjektiv se prakticky nezměnily a ani hlavní snímač není výrazně větší.

Největší změnou je způsob, jakým můžete fotoaparát používat.

Variabilní clona, manuální čas, manuální ostření, vyvážení bílé a histogram dávají fotografovi mnohem větší kontrolu.

A právě to je možná největší změna letošní generace.

Apple se dlouhá léta snažil fotografa od technické stránky focení odstínit. iPhone měl být fotoaparát, který jednoduše vytáhnete z kapsy a stisknete spoušť.

iPhone 18 Pro tento přístup neopouští. Automatika zůstává a pro většinu uživatelů bude pravděpodobně stále nejlepší volbou.

Vedle ní ale nyní vzniká druhá vrstva ovládání určená lidem, kteří chtějí fotografii skutečně tvořit.

Jak bychom tedy s iPhonem 18 Pro fotografovali?

Pro většinu situací není potřeba nad novými možnostmi vůbec přemýšlet. Automatika iPhonu je velmi dobrá a díky výpočetní fotografii může dokonce vytvořit technicky kvalitnější snímek než ruční nastavení.

Pokud ale chcete z fotoaparátu dostat maximum, několik pravidel se nabízí.

Za špatného světla používejte hlavní fotoaparát a clonu f/1,48. Dostane na snímač nejvíce světla.

Za dobrého světla může být ideální f/1,8 nebo f/2,8, kde objektiv dosahuje velmi vysoké ostrosti.

Clonu f/4 využijete především tehdy, když potřebujete větší hloubku ostrosti, chcete vytvořit paprsky kolem bodových světel nebo potřebujete snížit množství světla při natáčení videa.

Manuální čas používejte tehdy, když pro něj máte konkrétní kreativní důvod. V noci může automatický režim díky skládání více expozic vytvořit čistší fotografii.

A pokud vám jde čistě o maximální obrazovou kvalitu, preferujte skutečná optická ohniska 0,5×, 1× a 4× před digitálními mezistupni.

iPhone se začíná chovat jako opravdový fotoaparát

iPhone 18 Pro nepřináší revoluci v podobě obrovského nového snímače ani dramaticky vyššího rozlišení.

Mění ale něco možná podstatnějšího – vztah mezi fotografem a fotoaparátem.

Poprvé můžete přímo v základní aplikaci ovlivňovat jednu z nejzákladnějších fotografických veličin fyzicky, nikoliv softwarovou simulací. Skutečná mechanická clona mění množství světla, hloubku ostrosti, optickou kresbu objektivu i podobu bodových světelných zdrojů.

K tomu přichází manuální ovládání dalších parametrů.

Pro člověka, který chce pouze vytáhnout iPhone z kapsy a fotografovat, se téměř nic nemění. Automatika se o všechno postará stejně jako dříve.

Pro nadšeného fotografa je ale iPhone 18 Pro pravděpodobně nejzajímavějším iPhonem za několik posledních generací.

Ne proto, že by najednou dokázal nahradit full-frame fotoaparát.

Ale proto, že Apple fotografovi konečně dovoluje rozhodovat o tom, jak má fotografie vzniknout, místo aby o všem rozhodoval telefon.

Tags from the story