Leica měla kdysi vychytávku, která zachraňovala přesné ostření. Pak zmizela!

Leica měla kdysi vychytávku, která zachraňovala přesné ostření. Pak zmizela!
Kühn Flexameter byl neobvyklý doplněk k raným Leica fotoaparátům, který fotografům pomáhal přesně ostřit ještě v době před běžným dálkoměrem. Dnes působí jako kuriozita, tehdy ale šlo o velmi chytré řešení.

Kühn Flexameter byl neobvyklý doplněk k raným Leica fotoaparátům, který fotografům pomáhal přesně ostřit ještě v době před běžným dálkoměrem. Dnes působí jako kuriozita, tehdy ale šlo o velmi chytré řešení.

Kühn Flexameter byl přesně ten typ příslušenství, který ukazuje, jak kreativní uměla být éra před autofokusem. Pro rané Leica fotoaparáty nabídl způsob, jak mnohem přesněji odhadnout zaostření ještě dřív, než se Leica spolehla na klasický dálkoměr.

Flexameter řešil problém, který tehdejší Leica měla

První Leica aparáty neměly propojený dálkoměr, takže přesné ostření bylo náročné a často pomalejší, než by fotograf chtěl. Kühn Flexameter vznikl jako elegantní pomocník, který měl fotografovi ukázat, co vlastně vidí objektiv, a tím výrazně zpřesnit práci na krátké vzdálenosti.

Jeho nejzajímavější trik byla zaostřovací čočka na přední straně. Ta poskytovala informaci o ostrosti v poměru 1:1, takže uživatel mohl při hledání správné vzdálenosti přenést údaj z Flexametru přímo na objektiv fotoaparátu. V praxi to znamenalo lepší kontrolu nad výsledkem a menší šanci, že snímek skončí měkce zaostřený.

Na svou dobu to bylo mimořádně chytré řešení. Nešlo o zbytečný doplněk pro sběratele, ale o nástroj, který měl reálně pomáhat s portréty, detailními záběry i oddělením motivu od pozadí.

Dnes je z něj spíš rarita než užitečný nástroj

Pro moderní fotografii už Flexameter nemá praktické využití. Dnešní fotoaparáty, včetně těch od Apple v kapse, řeší ostření úplně jinak a rychleji, ale právě proto je tenhle mechanický doplněk tak fascinující: připomíná dobu, kdy se technika musela doslova vymýšlet kolem fyzikálních limitů.

Z pohledu dnešního uživatele je na něm nejcennější hlavně kontext. Ukazuje, že i v době bez digitálu a bez elektroniky dokázali výrobci navrhnout příslušenství, které bylo překvapivě přesné, univerzální a promyšlené. Navíc šlo o kus historie spojený s Leicou i rodinou Leitzových, což jeho sběratelskou hodnotu ještě zvyšuje.

Flexameter je tak skvělou připomínkou toho, že mnoho dnes samozřejmých funkcí vznikalo po malých, někdy až zapomenutých krocích. A právě v tom je jeho kouzlo: z kdysi špičkové pomůcky se stal vzácný artefakt, který dnes obdivujeme hlavně proto, jak chytře tehdy fungoval.

Pokud vás téma zajímá víc, přečtěte si také Podívejte se na kus historie. Takto ji zachytily fotoaparáty Leica a iOS 10.1 přinese hloubku ostrosti iPhonům 7, veřejná beta k dispozici 23. 9..

Podrobnosti přinesl také Petapixel.