Fotografuje od střední školy a přesto, že v branži mezi kolegy je vnímán spíše jako portrétní a reklamní fotograf, už řadu let tvoří i fotodeníky. Obrazová svědectví svého života a svých přátel. V poslední době je navíc často zpracovává iPhonem. O tom, jak často a proč vůbec profesionální fotograf TOMÁŠ TŘEŠTÍK používá pro osobní dokument telefon, jsme si povídali v jeho ateliéru na Letné.
Dříve jsi dělal fotodeníky různými kompakty nebo zrcadlovkami, proč teď iPhonem ?
Protože ho mám furt v kapse. Je prostě po ruce a od modelu č.4 je pro mě výstup dat z iPhonu technicky dostatečně kvalitní. Uvědomuji si, kde jsou jeho hranice i technické možnosti a počítám s nimi. To samé platí přeci i při práci s normální fototechnikou. Když fotím pevným objektivem 35mm, předem vím, že s ním nikdy nebudu zoomovat. Na určitý typ věcí je iPhone skvělý. Jak už jsem řekl, mám ho ho stále u sebe a to je velká výhoda.
V podstatě na každé fotografii máš jeden konkrétní typ rámečku. Není to nuda ? K dispozici jsou jich stovky ?
Nepravidelný černý rámeček podle mě výborně „uzavírá“ každou fotku. V analogové fotografii jsem ho používal už před mnoha lety. Jak u černobílé, tak u barevné fotografie. Inspiroval mě tehdy dokumentarista Bohdan Holomíček. Mimochodem, fotograf s obrovsky lidským přístupem a grácií, který si dokázal najít vlastní rukopis. Můj velký vzor.
A co příslušenství, žádné tě neláká ? Co třeba objektivy ?
Vůbec. Mám ještě digitální Canony 5D a ve studiu pracuji s Canonem 1DsMkIII, na které jsem zvyklý. Rozhodně nechci iPhonem suplovat zrcadlovku, to je nesmysl. Nebo ho přetvářet pomocí doplňků v něco, co připomíná kompakt. Když už bych si měl brát s sebou nějaké další příslušenství – třeba ty objektivy – tak už raději sáhnu rovnou po větším foťáku. Zkrátka, iPhone použiju, když si skočím večer nakoupit do večerky nebo vyvenčit psa, kterého teď ale zrovna nemám. V tu chvíli mám iPhone v kapse a fotím s ním. Pokud ale beru s sebou i foťák, zpravidla mu dám přednost. Na druhou stranu, kdyby iPhone měl o trošku širší objektiv, nezlobil bych se. Teď mi třeba jeden takový přítelkyně ukazovala někde na netu. Jde k iPhonu přidělat, je to taková předsádka . To by mě asi bavilo. Ale nosit to někde mezi drobnýma v kapse u džínů a před každou fotkou to na telefon šroubovat, to si neumím moc představit. Navíc, většina zásadních fotografií stejně vznikla na 35mm kinofilm, takže by mi ten základní formát u iPhonu měl stačit.
Všiml jsem si, že na Facebooku prezentuješ dost často fotky právě z iPhonu. Protože je to je rychlejší, pohodlnější ?
Pro mě je Facebooku (FB) velké plus. Je to takový nakopávač. Vždycky jsem chtěl fotky šířit a rozdával jsem je lidem. A dneska, když můžeš během několika vteřin vystavit a sdílet fotky na sociální síti, rázem je ukážeš několika tisícovkám lidí. A ten parádní feedback..!!! Získáš okamžitě zpětnou vazbu, vidíš, jak lidé reagují a hodnotí. Mě tohle neuvěřitelně motivuje a obohacuje. Na druhou stranu je mi jasný, že to ukazuju okruhu“přátel“, takže s negativní kritikou se tam člověk moc nesetká. A to je dobrý si uvědomit. Rád fotím věci pro sebe, na druhou stranu, přeci netvořím proto, abych to schovával někam do šuplíku. Raději vždycky rád snímky někomu ukážu. A to mi FB umožňuje.
Ve tvých fotodenících jsou zastoupeny téměř výhradně momentky ze života. Ať už tvého nebo tvých přátel. Netoužíš po nějaké koncepci. Nafotit si iPhonem jeden, dva ucelené soubory na jedno dané téma?
Určitě bych to rád zkusil, na jednom konceptu pracuji. Už proto, že i svůj osobní fotodeník teď tvořím nejvíce iPhonem. I s vědomím, že iPhone má své limity, o kterých jsem už mluvil. Láká mě nafotit si třeba set portrétů. Trochu odbočím – zrovna jsem si vzpomněl na skvělou sérii portrétních snímků, které nedávno vznikly za války v Libyi. Tuším, že tomu fotografovi (Michael Christopher Brown pozn. autora) ukradli foťák, a on se prostě rozhodl to zkusit iPhonem. A vypadá to fantasticky. To je přesně okamžik, kdy akceptuješ to médium. Najednou to funguje. A nabízí spoustu možností. Mě strašně vadí vymlouvání se na techniku. Takové to….já mám jenom Canon 500 D, a kdybych měl lepší, ten 5D, určitě bych dělat skvělý fotky… To je nesmysl. Ostatně, právě iPhone je důkazem toho, že dnes může fotografovat téměř každý. Pokud to alespoň trochu vidíš, můžeš dostat parádní fotky i z iPhonu.
Mnoho iPhone fotografů využívá desítky různých efektů a zkreslení, které aplikace nabízejí. Jaké ty s tím máš zkušenosti ?
Mám s tím spíše problém. Vlastně mi to prznění přes různé efekty vadí. Zvlášť, když je to přemrštěné. Já těm různým Hipstamaticům, LOMO kamerám, Polaroidům a podobně (názvy aplikací pozn.autora) moc nefandím. Z jakékoliv, i horší fotky, to udělá zajímavý snímek. A to mě irituje. Prošel jsem si tím ještě při focení analogem (fotoaparátem na film pozn. autora). Všichni jsme zkoušeli různá bakelitová LOMA a podobně. Na druhou stranu, už převedení fotky z barvy na černobílou, je také vlastně nepřirozený zásah. Ale je to zásah, který není tak přehnaný. Nevadí mi prznění fotky, pokud není przněna technikou. Spíš přemýšlím, jak to udělat, aby ten zásah do toho zkreslení nebo efektu byl co nejpřirozenější. Zjednodušeně řečeno, nesmím snímek změnit více, než co by mi dovolila klasická fotokomora. Tohle pravidlo se snažím dodržovat i při práci s „normální“ fotografií ve photoshopu. Ten se v mém případě rovná fotokomoře. A takhle se snažím chovat i k fotkám, které udělám iPhonem.
Zpátky k fotodeníkům. Děláš z iPhone fotek papírové zvětšeniny ?
Zatím ne. Můj typický postup úpravy iPhone snímků je převod do černobílé, poté doostření a výjimečně naopak zase rozostření. Přemýšlím, že bych časem vyzkoušel některé snímky nezvětšovat na extremně velké formáty. Teď to jen „věším“ na facebook.
Jaké aplikace vlastně používáš ?
Jenom Photoshop Express. V něm jsem objevil svoji iPhone fotokomoru a víc zatím nemám důvod používat. Pravdou je, že by se mi určitě líbila možnost jednoduché retuše. Nebo mi v téhle aplikaci třeba schází lepší možnost snímek mírně zesvětlit nebo ztmavit. Ale jen do té míry, které by člověk mohl docílit ve fotokomoře. Víc nic od toho ani neočekávám.
Žádné další aplikace si vážně nezkoušel ?
Ale to jo. Jasně, že jsem si stáhnul na začátku Hipstamatic, ale udělal jsem pár fotek a přestalo mě to bavit. A už ho vůbec nepoužívám. Mě to vážně spíš štve. To prznění fotek je přehnané. Občas mám navíc pocit, že každý, kdo má iPhone, musí nutně fotit právě jen touhle aplikací. Je toho přeplněný Facebook a já už jsem na to alergický. Spousta lidí to používá, aniž by tušila proč. Proto fotím zásadně jen tím klasickým foťákem v iPhonu. Ty ostatní mě nebaví. To je jako v hudbě. Máš miliony různých krabiček a každá umí jiný zvuk. A musíš mít extra velký přehled, aby ses v tom neztratil. Stejně mám ale pocit, že ty nejlepší kapely používají takových efektů co nejméně. To platí i u fotografie. Silná fotka může být jednoduchá, nemusí být zprzněná.
Takže ty jsi zastáncem toho si vybrat jednu konkrétní aplikaci a tu používat a najít si díky ní svůj styl ?
Ať si každej používá, co chce. Já jsem pro koncept svých fotodeníků tuhle cestu zvolil. Umím si ale představit, že třeba budu fotit sérii portrétů grafiťáků, a že pro tenhle konkrétní účel si stáhnu jinou, konkrétní aplikaci. S jasným cílem a záměrem. Fotka musí být v hlavě, ne v aplikaci. Nechci špatnou fotku jakoby „zlepšovat“. Musím dopředu vědět co chci a jak to má vypadat. Snažím se zkrátka snímky předem vidět tak, jak je později vyfotím. Neuznávám postup, že vyfotím fotku a pak začnu přemýšlet a hledat v aplikacích nějaký „kurvítko“, způsob, jak ji napravím. Takové to: Zkusím, co že mi to jako „hodí“.
Umíš si představit, že v Čechách vznikne časem nějaká širší komunita iPhone fotografů, kteří by dokázali třeba společně vystavovat, publikovat. Stál by si ty osobně vůbec o něco takového ?
Asi ne. Pro mě je to prostředek k tomu, jak udělat fotku. Není to tak, že chci fotit hlavně iPhonem. Kdybych ho neměl, budu fotit Canonem 5D. Já k iPhonu nemám jiný vztah, než jako k telefonu, který umí fotit. Nejsem typický hračička. Vybral jsem si nějakou jednu cestu a pokud mi třeba někdo ukáže jinou, možná se po ni vydám. Pro mě je to zmenšený kompakt a hotovo. A je mi vlastně jedno, čím a kdo fotí. Nejdůležitější je pro mě téma, které fotí. Příklad: Umím si představit, že se budu setkávat s lidmi, kteří si celý život fotí svůj fotopříběh, taková parta by mě zajímala, a měl bych si s nima asi co říct a ukázat. Neumím si ale vůbec představit, že bych se potkával s lidmi, kteří všichni fotí iPhonem. A s nimi si pak povídal jen o tom, jak fotí a hlavně čím. Ale výstavy, kde budou zastoupeni výhradně iPhone fotografové, bych se klidně zúčastnil.
Pokud vás zajímá zakázková fotografická tvorba Tomáše Třeštíka, doporučuji navštívit jeho webové stránky TADY.
